Jdi na obsah Jdi na menu

Pochod slováckými vinohrady 14.10.2006

15. 10. 2006

Mára Oranges CZ

Videoreportáž - Pochod 2007

Fotogalerie - Pochod 2007

Fotogalerie - Pochod 2006


 

 

 

Obrazek

 Tak máme za sebou další VEJLET. Tentokrát jsme sáhli po něčem netradičním, čímž byl výlet vlastním autobusem na 30. ročník pochodu slováckými vinohrady z Rohatce do Mutěnic. Tato akce má velkou tradici a každoročně se na ni sjíždí tisíce lidí.  3500 registrovaných účastníků určitě mluví samo za sebe. Skutečný počet byl dle našich odhadů přes 10000. Ale pojďme tedy pěkně zna úplně samotný začátek.

 

       Autobus měl být přistaven v 6.20 na Vláře, abychom to měli mi vlárští „kúsek“ a hlavně se nemotali u Radnice, odkud jely další dva autobusy na tuto akci. Nejdřív jsem přišel já, hned za mnou paní Iva a paní Olga. Přivítali jsme se jak jinak než hubičkou, protože tak to bylo od těchto dvou expertek nařízeno už dva dny předem :o), to byla koneckonců jediná podmínka jejich účasti. Za chvilku dorazil Zbyňa a Mára s Kačkou. Eva, která to tentokrát  měla asi 20 m, opět nezklamala a přišla jak jinak, než poslední (jak už to u dvojce J+E bývá zvykem). Následoval telefon od Marty, jestli je všechno v pořádku. Po krátkém ujištění, že jsem ještě v posteli a že organizaci zvládne i bez problémů sama, jsem zavěsil. Chvilku jsme váhali, jestli autobus přece jenom přijede, ale nakonec přijel přesně na minutu. Místo si každý mohl vybrat dle libosti :o). Pan vedoucí, jak mě celou cestu osádka autobusu titulovala se uvelebil pochopitelně na první sedačce. Zavelen odjezd a jede se pro další účastníky zájezdu k Radnici. Tady už přešlapávaly desítky lidí, kteří čekali na další dva autobusy na tuto oblíbenou akci a už od rána křižovali celým Slavičínem. Sotva jsme přistavili, nahrnuli se k našemu autobusu a dožadovali Obrazekse vstupu, nepomohla ani na Vláře instalovaná cedule s nápisem CA TULPA Slavičín. Dvěma se přeci jen podařilo do našeho autobusu proniknout. Odkývali i to, že jsou Macků. Sranda tedy provázela celou akci již od začáku. Když paní Iva zjistila, že nemá cigarety, a že s paní Olčou nebudou mít svou obvyklou dvacítku, nepozorovaně se vydala do stánku za zastávce. Nutno říct, že je taková malá, drobná, hlavně nenápadná, tak jsme jí málem ujeli. Nebýt toho, že se paní Olča dožadovala cigaret, tak jsme si toho ani nevšimli. Skupina ze Slavičína byla kompletní, pan vedoucí zavelil odjezd. Další zastávkou byla Petrůvka. I zde byla podmínkou účasti hubička před nástupem akci, které se tentokrát dožadovala paní Majka. Krátké podání ruky ostatními účastníky a jede se dál, nabrat poslední skupinu do Luhačovic. I tady se k nám chtěla přidat početná skupina, která čekala na svůj autobus a spletla si ho s naším. Není divu, jenom z širokého okolí jely desítky autokarů na tyto burčákové slavnosti. Nabrali jsme naše lidi a vzhůru do Rohatce. Teď už nebránilo nic tomu, oficiálně přivítat všechny zúčastněné. Upozornění o dodržování čistoty v autobuse především při cestě zpátky bylo samozřejmostí, možnost vyfasovat igelitové pytlíky pro případ nevolnosti jistým nadstandardem. Skupina to byla tedy vskutku vzorná. Nikdo se nebránil tomu, abychom si hned na začátku zazpívali „Prší, prší...“ a i „šťopička“ domácí slivovice z rukou „pana vedoucího“ přišla vhod. Cesta utekla tak rychle, že jsme byli za chvilku na místě. Nikde nikdo, jako by se ani žádná akce nekonala. Zaregistrovali jsme se, dostali suvenýr v podobě skleničky na burčák. Ani jsme nestačili popřemýšlet, jestli tu nejsme moc brzy a v tom se na místo vyřítili stovky lidí z vlaku a autobusů. Tomu tedy říkám super načasování. Přivítali jsme se se spoustou Slavičanů, dali po šťopičce a jelo se dál. To už po cestě putovaly desítky turistů. Autobus nás zavezl na místo a dál už jenom po svých.  Hned u Obrazekprvní zastávky jsem okoštovali burčák, dále pak domácí jitrnice. Potom už se jenom šlo a koštovalo a zase šlo. Nálada byla skvělá, počasí úžasné. Všude proudily davy lidí, sklípky byly totálně zavalené, zpívalo se, hrálo, koštovalo. Pod Dubňanskú horú na nás padla taková únava, že jsme se všichni, staří i mladí, složili pod stromy, vybalili řízky, co nám doma nachystali a konečně odpočinuli. Trasu jsme zvládli bez větších problémů, avšak návrh, který padl v průběhu cesty, že příště půjdeme klidně delší trasu, je už předem zamítnut. Do cíle jsme přišli o dvě hodinky dřív. Každý obdržel pamětní list, který bude jistě dloho připomínat tuto báječnou akci a každý rok budou přibývat další. Protože nám zbývalo ještě hodně času, obsadili jsme dle plánu stoly jedním ze sklípků a do odjezdu se už koštoval jenom burčák. Aby to nevypadalo, že jsme jenom chlastali. Tak tomu není, protože trasa je opravdu náročná a opilý člověk by ji v žádném případě nezvládnul v časovém limitu. Šlo především o turistiku s nějakou tou štamprlkou a sklenkou burčáku. V každém případě musím říct, že v závěru byla atmosféra naprosto úžasná, nikdo se netratil, nikomu nebylo špatně. Všichni jsme se sešli v čas a pořádku na stanoveném místě a vydali se směrem ke stanovištím autobusů, pro které pořadatelé připravili místo na zelené louce. Bylo jich dobře přes sto a to ze všech koutů republiky, od Plzně až po Ostravu, Poláci, Slováci. České dráhy dokonce vypravily speciální vlaky, které byly naprosto natřískané. Ale vraťme se k naší skupině. Autobus jsme našli i v tom velkém množství bez problémů, pan Juřica měl všechno skvěle  pod kontrolou. Podařilo se nám úspěšně vymotat z toho obrovského množství lidí, autobusů… a vydat se na cestu domů. Když jsme odjížděli z parkoviště, obrovský zájem vzbudila velká řada lidí, která močila podél cesty. Řekl jsem, že to ještě Obrazekdneska všem připomenu. Asi po deseti minutách jízdy, se začaly objevovat hlasy, abychom zastavili na wc. Zastavili jsme na prvním parkovišti. Ženské do lesíka a všechny, chlapi k cestě. Všichni byli spokojení. Od tohoto okamžiku se až do Luhačovic zpívalo a to všichni, mladí aj staří. Samozřejmostí bylo „Sláva nazdar výletu“ při vysedání každé skupiny a rozloučení se. Závěrem: Pro mě to byla akce naprosto úžasná a nezapomenutelná. Nebylo nás sice moc, ale to vůbec nevadilo, příští rok prý jedeme znova. Každý si může zvolit své tempo a hlavně je potřeba zvolit poměr alkoholu ke vzdálenosti a silám a aktuálním možnostem každého. Myslím, že se to všem líbilo. Jen více podobných akcí, možná i autobusových a především minimálně taková parta, jaká byla teď.

 

 

 

 

 

 

Tip: kliknutím na obrázek ho otevřete zvětšený v novém okně

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Mára Oranges CZ - Fotky

22. 10. 2006 12:15

Tak přátelé už tady máte i odkaz na fotky, které fotil Zbyňa, tak na to mrknětě, v brké době by měla dotat další materiál také Eva. Jak bude k dispozici, tak ho sem hned dám, tak to průběžně sledujte. Ohlas na akci byl opravdu velký a příští rok se pojede určitě znova

Za rodinku Macků Pavel - Vítečná akca

15. 10. 2006 21:24

Rád bych poděkoval a zároveň provolal slávu všem, kdož se podílel na zorganizování a zabezpečení průběhu tohoto fajnového výletu (Márovi, Martě, řidičí autobusu....), protože podle atmosféry, která panovala jak v autobusu, tak při výšlapu, přinesl dobrou náladu a navodil úsměv na tvaři každému zůčatněnému. Těšíme se na další podobné akce:-D

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA